PRAKTICKÉ RADY PRO RODIČE

ČERPÁNÍ RODIČOVSKÉHO PŘÍSPĚVKU A PORODNÉHO OD 1. LEDNA 2011

• podmínky nároku na rodičovský příspěvek ve zvýšené výměře 11 400 Kč měsíčně s dobou čerpání do dvou let věku nejmladšího dítěte se nemění
• pokud bude rodič splňovat podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, může si do konce 9. měsíce věku nejmladšího dítěte zvolit čerpání rodičovského příspěvku do 3 let věku dítěte a tedy i rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč měsíčně
• u čtyřleté varianty bude nově náležet rodičovský příspěvek v základní výměře 7 600 Kč měsíčně jen do 9 měsíců věku nejmladšího dítěte a od 10. měsíce věku dítěte se rodičovský příspěvek bude vyplácet v nižší výměře 3 800 Kč měsíčně až do 4 let věku dítěte.
• rodiče, kteří k 1. lednu 2011 neprovedli volbu, a mají dítě starší 10 měsíců a mladší 23 měsíců věku, mohou volbu tříleté varianty čerpání rodičovského příspěvku provést do konce února 2011
• rodiče, jejichž dítě v lednu 2011 dosáhne věku 9 měsíců, pokud volbu tříleté varianty čerpání RoP dosud neprovedli, mohou ji provést do konce ledna 2011
• rodiče, kteří volbu varianty čerpání RoP již provedli, nemohou ji změnit

KOJENECKÉ OPRUZENINY

Intertrigo - onemocnění postihující kožní záhyby, je výsledkem mechanického dráždění a chemického působením při rozkladu potu, slin, moče a stolice. K tomuto typu opruzenin přispívá nedostatečná hygiena a neodpovídající oblékání. Postižené oblasti jsou červené, mají sklon k mokvání, pálí a bolí. Opruzeniny nesvědí, spíše bolí a pálí.
Plenková dermatitis je zvláštní forma opruzenin u kojenců a batolat, vzniká působením tření plen a kalhotek a chemických látek z moče a stolice. Následuje osídlení bakteriemi a plísněmi. Opruzenina začíná v okolí genitálu a hýždí, v oblasti přiložených plen. Tyto oblasti jsou sytě červené, s výskytem drobných puchýřků, se sklonem k mokvání. Vyrážka je bolestivá, pálí, ale nesvědí.
Kojenecká forma atopického ekzému (lidově se jí říká "ouročky") může být laikem také zaměněna za opruzeniny. Často se vyskytuje na bradičce, tvářičkách, krku. Začíná mezi 2. a 6. měsícem po narození a může se rozšířit na celou hlavu, tělíčko, ruce a nohy. Kůže v postižených místech nejdříve zčervená, na povrchu se vysévají drobné pupínky a puchýřky, dochází k mokvání a povrch se pokrývá stroupky a šupinami. Opruzeniny jsou provázeny úporným svěděním, děti se musejí škrábat, jsou neklidné a špatně spí.
Kontaktní ekzém u kojence může mít rovněž umístění a vzhled vyrážky, nebo opruzeniny. Vždy je zodpovědný alergen, na který je pokožka miminka citlivá. Může se jednat o reakci na dětskou kosmetiku, prací prášek, na materiál z něhož je vyrobené oblečení, nebo na jednorázové plenky. Reakce je lokální – pouze v místech, kde citlivá pokožka přichází s alergenem do styku. Vyrážka se projevuje podobně jako atopický ekzém, včetně silného svědění.

Jak předcházet opruzeninám u kojenců

Ihned po narození bývá kůže dítěte hladká. Vzápětí však dochází k jejímu přirozenému olupování, které trvá od dvou do dvaceti dnů. Po tuto dobu je možné pokožku po vykoupání ošetřovat slunečnicovým nebo olivovým olejem. Koupat se dítě nemusí každý den, někdy stačí pouze omývat obličej, ruce a hýždě – místa zapářky. Teplota vody má být 36 – 37 °C. K mytí je nejvhodnější dětské mýdlo s obsahem glycerinu. Pravidelně se doporučují mydlit jen místa vlhké zapářky, ruce, nohy a zadeček. Na celé tělo je možné použít mýdlo jen jednou týdně. Se stejnou frekvencí se myjí i vlásky, zpočátku jen mýdlem. Později, když jsou vlasy hustší, se již používá dětský šampon, který by neměl pálit a dráždit oči. Jako přísada do koupele nejsou vhodné pěny, protože kůži zbytečně vysušují. Olejové emulze se do koupele přidávají pouze u dětí se suchou a podrážděnou pokožkou. I tak je u těchto dětí nevhodný dlouhý pobyt ve vodě. Zvláštní pozornost je třeba věnovat chlorované vodě. Vysoká koncentrace chloru a zvýšená citlivost pokožky mohou vést k projevům dermatitidy. V takových případech lze používat speciální filtry na vodu nebo alespoň vodu převařujeme (chlor se odpařuje).

Důležitá je průběžná péče o plenkovou oblast. Základem prevence opruzenin je pečlivé očištění kůže od zbytků stolice pod tekoucí vodou nebo čisticími ubrousky. Nevhodné je používání detergentních mýdel. Při přebalování necháme zadeček chvíli volně a osušenou kůži ošetříme ochrannou mastí určenou pod plenky nebo mastí proti opruzeninám. Můžeme používat také zinkovou pastu nebo jiné složky, které zvyšují obranyschopnost kůže. Zásyp se na podrážděnou a zvláště vlhkou pokožku nehodí. Nevhodné jsou i masti, které zabraňují přístupu vzduchu k pokožce.

Pleny vyměňujeme dítěti často, alespoň 7x denně, u novorozence ještě častěji. I při používání kvalitních jednorázových plen se musí dítě přebalovat často a alespoň 1x i během noci. Kvalitní plena je zároveň do určité míry prodyšná a zajistí proudění vzduchu k povrchu kůže. Pleny by měly být přiměřeně velké, aby v nich dítě nebylo utaženo a omezeno v pohybu.

VÝVOJ DÍTĚTE V PRVNÍM ROCE ŽIVOTA

OD PLENEK K NOČNÍKU MÁ SVŮJ ČAS

Odnaučení nošení plenek a přechod na nočník je jedním z nejdůležitějších milníků ve vývoji batolete. Předpokladem pro to, aby se při učení na nočník vše podařilo, je dostatečná zralost dítěte a trpělivost rodičů. Zhruba od patnácti měsíců začíná být dítě schopno poznat, že "se něco děje", a dát to najevo. Je to ideální doba pro vysazování na nočník. Každé dítě je jiné. Některé se učí rychleji, jiné pomaleji, a zatímco jedno se bez problému naučí již v 18 měsících, druhé zvládne chození na nočník až ve 36 měsících.

Ovládání konečníku a močového měchýře je velkým pokrokem ve vývoji batolete. Jedná s o přirozenou schopnost, stejně jako se naučí chodit. Musíte mu však poskytnout podporu a příležitost uplatnit a rozvinout schopnosti získané přirozeným vývojem a zráním. Předčasným vysazováním na nočník dítě zbytečně stresujete. Snaha blýsknout se před známými, jak je geniální, nemusí být korunována úspěchem. V horším případě to může Vaše dítě i nepříjemně ovlivnit v jeho dalším vývoji a chování," uvádí pediatr MUDr. Martin Gregora. Jak na to aneb Nočníkové desatero

1. Dítě se obvykle naučí chodit na nočník někdy v období od patnácti měsíců do tří let.
2. Nedoporučuje se začínat dřív, protože děti ještě nemají dobře vyvinutou tělesnou konstrukci.
3. Správný čas vám napoví následující signály: Dítě si začne uvědomovat, že má mokré plenky nebo že čůrá. Případně se dožaduje výměny plenky nebo se zajímá o toaletu.
4. Pokud dítě nechce spolupracovat, tresty, povyk ani nepříjemný nátlak nepomohou. Trpělivost, klid a pozitivní přístup budou v takovém případě nejlepšími pomocníky.
5. S laskavostí nejdál dojdeš. Pokud se vše daří, dítě chvalte. Pokud dojde k nehodě, povzbuzujte k dalším úspěchům.
6. Nesrovnávejte dovednosti svých dětí s dětmi přátel. Každé dítě je "originál". Vyvíjí se jiným tempem.
7. Chlapečkům obvykle trvá učení déle než holčičkám.
8. V období učení vybírejte dětem jednoduché oblečení, které jde dobře svlékat a oblékat. Vyhnete se tím zbytečné nervozitě.
9. Vyberte si záchod nebo nočník a svého rozhodnutí se držte. Rozhodně se nenechte zlákat zpět k plenkám.
10. Trpělivost, trpělivost a trpělivost.